Odpověď na [3] > Adr, i kdyz byl jsem i v Saku a i jinde, ale nejak toto misto je moje srdcovka.
naprosto bozi to bylo v dobe lockdownu a kydz jeste navic spravovali silnici, takze tam se autem, ani busem dojet nedalo.
cele ohromne uzemi jsem mel prakticky pro sebe!
(za cely den jsem potkal snad 10 - 20 lidi)
konecne jsem si uzival bezcilne potulovani po kanonech, po chodbach, mezi skalami.
konecne byl klid si sednou, zavrit oci a jenom nechat pusobit to prostredi, poslouchat ptaky a vitr.
a i boure a dest najednou byly jine - jakesi 'konejsive', 'hladive' - uklidnujici.
se obavam, ze to uz vice nezaziju.
ale toto je starsiho data i s turistama a skalolezcama
:)
| [Odpovědět] 
