Fotografie: Z konce vlakového světa

Autor: Lea Kanova

Kategorie: ostatní

19

Odpověď na [17] > Odpověď na [18] > Pánové, kamení se klidně zastávejte jak chcete :-), já proti němu také nic nemám...ale faktem pořád zůstane, že je potřeba se rozhodnout, co má být na snímku to nejdůležitější, a podle toho vytvořit příslušnou kompozici...

17

Odpověď na [6] > Tady bych se zastal toho "kamení". Není to jen kamení, tady hrajou do karet ty zabetónovaný izolátory. Pro mě by byly přinejmenším stejně důležitý, jako ten vlak.

15

Odpověď na [10] > Jo to asi jo, no asi leda ořezem, z důvodu terénu a že byl kolem chumel lidí. A taky ten čas, moc jsem si tam s kompozicí nehrála. Chtěla jsem hlavě slyšet ten výklad o místních rostinách a prostředí, ale zase jsem chtěla mít ten vlak v kontextu s okolím. Vylezla jsem na tu hromadu suti, aby byl vůbec vidět a pak jsem zjistila, že s mýma kolenama sjedu dolů tak akorát po zadku :D Ještě možná bude komentovaná procházka na podzim, to tam zase bude jinak kvést a barvit se, tak třeba zase využiju příležitost. A sama si tam netroufám, jsou tam po různu sídliště bezdomovců. Je to takový urkytý zvláštní svět kdesi v džungli Brna.

13

Já tuším, že bych se u tohoto vlaku asi hodně vyřádil :-)...

11

Odpověď na [8] > ...ani tento snímek moc nesedí :-)...Právě chybí zase to prostředí. Je to o hledání té skutečně dobré kompozice, najít tu správnou proporci mezi jednotlivými prvky snímku...Můj názor je, že ani jeden z obou snímků ji ne zcela splňuje...

9

Drsné. Jestli by to nebylo moc nebezpečné, šel bych blíž...

7

Odpověď na [6] > Ale bez toho kamení by to nebylo ono. Jde mi i o to prostředí a tentokrát si za tím fakt stojím :)

5

3

Odpověď na [2] > Klidně můžu dole ubrat, ale vrch bych už nepřidávala, tam mě to rušilo, tak jsem kousek uřízla.

1

tam bych se ale vyřádil, líbí...