Fotografie: B&W II.

Autor: Standa Krčka

Kategorie: Grafika

Vloženo: 04:56:51 07.12.2016

Technická data:

Poznámky a vzkazy:

Dovolte, abych vám vyjevil jedno ze svých bláhových a nesplnitelných přání:

Chtěl bych být klasickým dřevorytcem...

Položit na pracovní stůl krásně prázdnou, hladkou a voňavou desku z ušlechtilého zimostrázového dřeva a několik týdnů do ní ostrými rydly trpělivě zvěčňovat svůj dokonale promyšlený motiv...
Chtěl bych být klasickým dřevorytcem... po týdnech pilné a tvůrčí práce mít na pracovním stole dřevěnou desku pokrytou dokonale promyšlenou a vypracovanou množinou tvarů...
Chtěl bych být klasickým dřevorytcem... po dlouhých týdnech trpělivé práce upevnit dřevěnou desku pokrytou dokonale promyšlenou a vypracovanou množinou tvarů do tiskařského lisu, nasát vůni terpentýnu a tiskařské černi a nedočkavě čekat na první zkušební výtisk...

Chtěl bych být klasickým dřevorytcem v krásném 19. století...

A proč jím nejsem? V prvé řadě proto, že už není 19.století! No a také proto, že mi chybí řemeslná zručnost v práci s rydly a přírodním materiálem, chybí mi neskonalá trpělivost při vypracovávání jemných detailů budoucí rytiny, chybí mi čas, který bych věnoval jednomu jedinému dřevorytu, neumím si v duchu sestavit abstraktní motiv budoucího konkrétního obrazu...hodně toho prostě neumím k tomu, abych se mohl stát klasickým grafikem z krásného století devatenáctého...

Co tedy jsem? Jsem jen obyčejný amatérský foto-graf(ik) tvořící v 21.století pro své malé sobecké potěšení... V současnosti jsou pro mne pracovními nástroji jen obyčejný digitální fotoaparát, obyčejné PCčko s nějakým obyčejným grafickým programem ... Nu a pak také trocha té duševní invence, nějaká ta hodina práce před monitorem a případně tisk na nějaké obyčejné inkoustovce...

Určitě se nemohu rovnat klasickému dřevorytci z 19.století, ale už jsem se s tím dávno smířil... Každý přece nemůže být vším, čím by býti chtěl... A tak si občas "vyrobím", (pro své malé sobecké potěšení), prostředky dostupnými v 21.století, nějaký ten fotoryt... Je to málo, nebo je to dost, být klasickým fotorytcem ve století jednadvacátém? Co já vím...

P.S. Ujišťuji své milé kritiky, kteří snad budou namítat, že toto už není fotografie, že to fotografie je, a že bych ji dokázal z originálního negativu vytvořit i klasickou cestou v temné komoře. Jenomže bych na ni pracoval odhadem tak 5 až 8 hodin, kdežto digitální technikou jsem ji tvořil necelých 20 minut. Je to snad proto méně fotografie než tatáž z vývojky a ustalovače???

Případné polemiky na téma "Co ještě je a co už není fotografie?" se rád zůčastním.

Popis:

Klíčová slova:

exif