„Co se stalo s tvými trny, vždyť se teď nemůžeš bránit?“
„Proč bych se měla bránit, jsem ráda, že jsem přišla o něco, co už nepotřebuju. Myslím, že jsem se bránila, aby ke mně někdo mohl přijít blíž... Larvy snědly nejen mé trny, ale i trochu z mých lístků... Teď mi tu ale poletují motýli a to je mnohem hezčí. Asi jsem musela přijít o to, co pro mě bylo cenné, abych se naučila mít ráda. Ale nemyslíš, že má vůně zůstala?“
„Voníš hezky,“ řekl Malý princ a byl zmatený z hovorů o trnech. „Jak to, že jsi taková jinačí?“
„Já jsem se nezměnila, jen jsem se stala tím, čím jsem měla být, můj princi… Je to docela prosté“ usmála se něžně růže.
„Jsi krásná.“
„Mám tě ráda... a nejen proto, že ses vrátil... Myslím, že stejně poletíš zas na jiné planety, protože to je tvoje cesta, jak se učíš. Moje cesta je zůstávat a zapouštět kořeny hlouběji. Malí princové potřebují létat.“ (Z Malého prince)

No, mně to spíš než virtuální realitu připomíná starou nepoužívanou pitevnu ;-)

Bezvadný "ʻeleʻele hoʻomākeʻaka" jak by pravil rodilý Havajan :O

souhlas s JR!