Díky za koment, tohle to byl tenkrát začátek dobrých trablů, cesta nahoru byla celkem přísná, už jsme zvažovali to obrátit, ale Vojta se kousnul a vytáhl nás na vrchol. Cestu zpět k chalupě jsme si zkrátili zhruba o polovinu času, šli jsme mimo stezku která trvala cca 4 hodiny, ale bylo to prakticky slaňování bez lan, tam už to bylo opravdu na hraně. No a uplně vyčerpaní jsme dolezli k chatě, která byla zavřená. Naštěstí jsme měli pár toustových chlebů, plátkový sýr a hodně dobrou náladu :). Rozdělali jsme oheň v takové řekněme jeskyňochýši a povečeřeli každý topinku se sýrem, kterou jsem jim ještě k tomu připálil. A tohle jsou přesně ty chvíle, pro které se vyplatí zvednout zadek od televize. :)

super ostré, až z toho bolí oči :)