zajímavá deformace! svádí k hrátkám... : )

zaujala, víc spodní polovina

jo, ta je od srdce... ; )

Sice si nenechám ujít žádnou "nahotinku", ale tohle moc nevyšlo. To, jak se rozpadá to co má být vnímáno jako linie/křivka do nepěkných zubatic si zasloužilo spíš nový postproces než zveřejnění. Předpokládám, že ten defekt vzniká nevhodnou kombinací doostřování a zmenšování fotografie, takže by stálo za to se zaměřit právě na tuto část úprav. Nevím, zda své fotky tisknete, ale tento výsledek "pro web" devalvuje celou snahu.

pěkný, zaujalo

Pěkný kousek a ksichtíky. To známe... jen tři prstíky strčíme a hned zase půjdeme... ; ) Teda Freddyho jsem neviděl asi deset let!

Taktéž mám radost, že se zde mohu zastavit u takovýchto abstrakcí a nechat je na sebe působit. První asociace byla "pošť coby místo bez života" (ovlivnění Exupéryho Citadelou...?) a nekonečné duny oslňujícího písku.
Rozjímal jsem o putování "krajinou smutku", kde teprve můžeme docenit to co už není a často teprve tehdy uvidět staré věci v novém světle. Jistě, že je pak pozdě měnit minulost, ale lze tak dosáhnout byť nepatrného posunu, který ovlivní to, co teprve leží za horizontem. Každá krajina má svůj prostor a čas a pak následuje další... a každá proměňuje svého poutníka. I v krajině smutku člověk zapouští své kořeny a roste.
Koukám, že se jedná o zcela "čerstvý" obraz... přítomnost Vás a dalších mi kompenzuje zklamání z toho, co zmizelo s koncem PEXu.