To je krásný....Taky jsem párkrát zahučela kvůli fotce málem do vody a jednou jsem se válela v bahně. A jednou, když mě napadlo fotit cosi na posedu, tak se pode mnou ulomila poslední šprušle a já jsem visela pár metrů nad zemí :-D Foťák naštěstí přežil.
Jůů les mého mládí :))) Zajímavá fotka. Líbí se mi, jak se to v tom horním pravém rohu lehce mlží. Dodává to tomu takový ten půvab tajemna. Divotvorný les.
[12] Kdyby jenom turbulence :-D Mám takový jeden prima zážitek z letu do Skotska.
Let z Krakova do Glasgow byl ještě v pohodě. Když teda opomenu to praskání v uších ( byla jsem nachlazená.
Další den jsme ale měli letět z Glasgow na ostrov Barra, kde je malé letiště přímo na pláži v písku a odbavuje se tam v malé hospůdce. Přistávat to tam může jen za odlivu. Létají tam jen taková ta malá 12 místná letadýlka, na což jsem se moc těšila. Říkala jsem si, že to bude zážitek. No zážitek to teda byl!
Nastupujeme do letadla. Chvíli se nic neděje. Asi po deseti minutách nám říkají, že máme vystoupit, protože je nějaká závada na některé ze součástek. Tak jsme asi půl hodiny čekali. Pak nás do letadla pustili znova. Udělalo si malý okruh po ranway, ani nevzlétlo a vrátilo se zase zpátky. Vystupujeme po druhé. Čekáme. Po další hodině nastupujeme po třetí. Výborně! Letadlo vzlétlo. Trošku se třese, ale nevadí, snad to nebude tak daleko. No ale po pár minutách nějak klesáme. Aha. Vracíme se zase na letiště do Glasgow. Zase ven z letadla. Čekáme další hodinu. Jako omluvu jsme dostali nějaké občerstvení. Abych pravdu řekla, tak už se mi do toho letadla napočtvrté už vůbec nechtělo. Čtvrtý pokus o přílet na Barru už proběhl úspěšně. Už jsem z toho byla ale tak nervlá, že jsem koukala do všech stran a kontrolovala, kde co hoří. Trochu bych to srovnala s jízdou s Kostitřasem (vlak). Přistání na písku trochu kostrbaté. Při výstupu říkám příteli, že už minimálně 5 let nechci letadlo vidět. Načež odpověď, že se pak ještě musíme dostat zpátky :-D Na cestu mezi ostrovy jsme naštěstí pak využívali trajekty.
No a cesta zpátky z Glasgow do Krakova taky zážitek. Noc...bouřka...Turbulence každou chvíli. Letadlo se natřásalo. Já stažený všechny svaly, co existují. Modlím se, ať je ta případná smrt rychlá :-D Po příletu přítel nechápal, o jakých turbulencích, že to mluvím :-D Jako obvykle je v klidu prospal.
[5] zatím jenom kousek Evropy. Lákalo by mě třeba podívat se na Aljašku nebo Zéland, ale na to mám už moc velkou fobii z létání. Jsem ochotna max. 3 hodiny letu :-D A po posledním zážitku ze Skotska už možná ani to ne :-D
Lea Kanova | 08:11:17 04.03.2022
Lea Kanova | 07:56:34 04.03.2022
Lea Kanova | 07:55:02 04.03.2022
Lea Kanova | 07:52:26 04.03.2022
Lea Kanova | 07:51:49 04.03.2022
Lea Kanova | 07:51:12 04.03.2022
Lea Kanova | 16:08:35 03.03.2022
Lea Kanova | 12:50:58 03.03.2022
Lea Kanova | 11:33:35 03.03.2022
Lea Kanova | 11:31:31 03.03.2022
Lea Kanova | 09:21:01 03.03.2022
Lea Kanova | 09:20:34 03.03.2022
Lea Kanova | 09:20:07 03.03.2022
Lea Kanova | 09:19:37 03.03.2022
Lea Kanova | 09:03:37 03.03.2022
Lea Kanova | 07:37:19 03.03.2022
Let z Krakova do Glasgow byl ještě v pohodě. Když teda opomenu to praskání v uších ( byla jsem nachlazená.
Další den jsme ale měli letět z Glasgow na ostrov Barra, kde je malé letiště přímo na pláži v písku a odbavuje se tam v malé hospůdce. Přistávat to tam může jen za odlivu. Létají tam jen taková ta malá 12 místná letadýlka, na což jsem se moc těšila. Říkala jsem si, že to bude zážitek. No zážitek to teda byl!
Nastupujeme do letadla. Chvíli se nic neděje. Asi po deseti minutách nám říkají, že máme vystoupit, protože je nějaká závada na některé ze součástek. Tak jsme asi půl hodiny čekali. Pak nás do letadla pustili znova. Udělalo si malý okruh po ranway, ani nevzlétlo a vrátilo se zase zpátky. Vystupujeme po druhé. Čekáme. Po další hodině nastupujeme po třetí. Výborně! Letadlo vzlétlo. Trošku se třese, ale nevadí, snad to nebude tak daleko. No ale po pár minutách nějak klesáme. Aha. Vracíme se zase na letiště do Glasgow. Zase ven z letadla. Čekáme další hodinu. Jako omluvu jsme dostali nějaké občerstvení. Abych pravdu řekla, tak už se mi do toho letadla napočtvrté už vůbec nechtělo. Čtvrtý pokus o přílet na Barru už proběhl úspěšně. Už jsem z toho byla ale tak nervlá, že jsem koukala do všech stran a kontrolovala, kde co hoří. Trochu bych to srovnala s jízdou s Kostitřasem (vlak). Přistání na písku trochu kostrbaté. Při výstupu říkám příteli, že už minimálně 5 let nechci letadlo vidět. Načež odpověď, že se pak ještě musíme dostat zpátky :-D Na cestu mezi ostrovy jsme naštěstí pak využívali trajekty.
No a cesta zpátky z Glasgow do Krakova taky zážitek. Noc...bouřka...Turbulence každou chvíli. Letadlo se natřásalo. Já stažený všechny svaly, co existují. Modlím se, ať je ta případná smrt rychlá :-D Po příletu přítel nechápal, o jakých turbulencích, že to mluvím :-D Jako obvykle je v klidu prospal.
Takže zatím se do letadla moc nehrnu :-D
Lea Kanova | 13:33:42 02.03.2022
Lea Kanova | 13:28:31 02.03.2022
Lea Kanova | 10:54:25 02.03.2022
Lea Kanova | 10:47:26 02.03.2022